Batik, nebo batika?

Taky jste na táborech vyráběli batikovaná trika se soustřednými kruhy nebo si pod pojmem batika představíte duhové sukně ezoterických duší? Tak tohle přesně není indonéský batik.

Indonéský batik

je technika, která má s táborovými tričky společného jen to, že nějaká část látky se zakryje, aby se neobarvila. Termínem batik se označuje jak proces výroby, tak jeho výsledek – krásná látka, která se v Indonésii používá buď jako sarong, nebo se z ní šije oblečení pro speciální příležitosti.

Za tradiční kolébku batiku se považuje ostrov Jáva a slovo batik pochází z javánštiny a znamená „tečka, tečkovat“. Není divu — pravý batik, to je co tečka, to pohyb ruky. 

Vosk se na látku nanáší cantingem (čti čantyŋ). Jde o drobný nástroj složený z bambusové či dřevěné rukojeti, malého kalíšku, do nějž se nabírá horký vosk, a trubičky, jíž vosk vytéká na látku. Tato nejstarší a nejtradičnější technika se nazývá batik tulis, čili psaný batik. (Existuje i batik cap (čap), razítkový batik, ale o tom jindy).

Vzory a ornamenty (často nesoucí hluboko zakořeněné významy) jsou předkresleny na látce tužkou. Batik tulis vyžaduje trpělivost, soustředění a smysl pro detail, proto v Indonésii voskem batikují zejména ženy.

V ostatních částech světa i na jiných ostrovech Indonésie se pro barvení látek jako rezerva (zakrývací hmota) používá například hlína, rýžová pasta nebo speciální tiskařská rezerva (typická například pro český modrotisk), která se po obarvení látky vypere. Vosk se musí z batiku vyvařit.

Batik je kulturní symbol Indonésie

Batik se rozvinul na ostrovech dnešní Indonésie, ale i v dalších částech jihovýchodní Asie. Malajsijci vám řeknou, že batik je jejich. Indonésané budou zarytě tvrdit, že jejich. Právě jim totiž UNESCO v roce 2009 přiřklo batik jako součást nehmotného kulturního dědictví (a byl z toho konflikt až na politické úrovni, tak moc je pro tyto národy kultura důležitá).

Jaké krásné batiky jsem z Jávy přivezla? Podívejte se sem a třeba si vyberete ten svůj kousek Indonésie.

Míša Tomanová
Propojuji kultury, českou a indonéskou. Indonésie naplňuje mou duši radostí a koluje i v žilách mých dětí. Mám ji denně doma na talíři (můj milý je kuchař z Bali). Ze srdce ráda o Indonésii vyprávím lidem (na přednáškách i na cestách). Z Indonésie vozím krásné tradiční látky BATIK a učím lidi, jak si z jednoho kusu uvázat třeba kalhoty. Můj příběh